Pamatuji si, jak se stavěl kulturní dům, obchodní středisko, ale i jak se hloubily základy hasičárny. Tehdy přijel s velikým skřípotem bagr a zaryl se do obecního pozemku. Všechno šlo ráz na ráz a požární zbrojnice byla na světě. Kdo by si tehdy pomyslel, že si zde budou jednou hrát děti z nových Lidic.

    Budovu, kde bývala uložena hasičská výstroj i výzbroj, a ve kterých se scházeli členové Spolku dobrovolných hasičů Lidice, zdobil v průčelí "hasič". S léty se ale postupně vytratil význam této hasičárny, jak jinak, postavené na návsi. Nakonec, když začala dorůstat nová generace lidických dětí, bylo rozhodnuto, že obec požární zbrojnici v těchto místech vlastně už nepotřebuje, ale že by se v Lidicích hodila spíš mateřská školka.
   Obsah požární zbrojnice byl přesunut do místností pod Národním výborem, kde byla původně instalována telefonní ústředna věnovaná obyvatelům Lidic zaměstnanci firmy Tesla Praha Vršovice. Málokdo si vzpomene, že ten dar pro Lidice inicioval technik Tesly, pan Antonín Šantroch.

    Mateřská školka v Lidicích vznikla v roce 1972, přestavěním hasičárny. Veliká vrata od garáží požárních vozidel najednou zmizela a místo nich se objevila dvě okna, jako obrovské oči, jimiž budova patří na náves už plných 45 let.

    Celá další desetiletí chodily děti do školky v jejímž štítě byl, oproti všem jiným školkám v širokém okolí,  vestavěn reliéf představující hasiče. Odvážný muž v helmici stojí na žebříku a svírá požární hadicí s proudnicí.
    Hasič, svého času nazývaný také požárník, má dodnes sveřepý výraz bojovníka s ohněm, jehož jazyky jsou nebezpečně blízko. Pískovcová skulptura byla při nedávném zateplování školky ze štítu sejmuta a usazena do trávníku školní zahrady, hned vedle vjezdu.

    Přiblížíme-li se k pískovcovému hasiči a budeme-li dostatečně potichu, pak možná uslyšíme, jak jeho otevřená ústa dodnes volají: "VODŮ".